Tématika výstav

Sukulenty a svět pana Tolkiena

Proč právě Elfové, Trpaslíci, Skřeti a další postavy fantasy světa zabydlují exponáty ze sukulentů? Protože cítím stejnou atmosféru z miniaturních a hezkých krajinek ze sukulentů a ze starobylých bájí, protože většině z Vás jsou pohádkové názvy bližší než suchá latina a protože účelem této výstavy je pohladit Vás po duši. Nesnažím se shromáždit úplný genofond sukulentů a ve vyrovnaných řadách je před Vás postaviti, na to nemám. Přísní botanici zde nenajdou "špeky", které lze při životě udržet pouze pomocí vysoké vědy, černé magie a těžké chemie, ale ostatní snad naleznou potěchu oka, trošku pobavení, poučení a snad je i nakazím láskou k sukulentům a přírodě vůbec.

Elfové - sliční Prvorození

Elfové byli první obyvatelé Středozemě. Nejlépe jim je pod hvězdnou oblohou. Elfové jsou miláčci bohů, neznají nemocí a stářím neumírají, jsou sliční a časem velice zmoudřeli. Mnohé krásné věci z dávných dob jsou právě dílem Elfů. Předlouhý život však Elfy velice unavil. Mnozí se do dnešních dnů již dobrovolně přeplavili přes moře do země bohů. Díky tomu jsou dnes tak vzácní, což je velice škoda. Vznešení Elfové odešli již velmi dávno ze Středozemě do země bohů, málo se jich kdy setkalo s lidmi. Temní Elfové zůstali, nepoznali světlo Dvou stromů, které osvětlovalo zem bohů před Sluncem a Měsícem. Mnozí Elfové se vrátili do Středozemě. Zelení Elfové nemají trvalá sídla, toulají se po lesích Středozemě. Šedí Elfové jsou nenápadní, vyskytují se zejména v mlze a za úsvitu. Vznešenost Elfů připomínají nejvíce Aeonia s elegantními růžicemi listů na koncích ladných větví.

Hobiti neboli Půlčíci

Malý nárůdek z Kraje ve Středozemi pana Tolkiena. Jsou velmi odolní, malí vzrůstem a zakulacení jako malé a tvrdé krasulky. Hobiti si libují v jídle a ve všedním tlacháním. Rádi zahradničí. Díky svým čistým srdcím však vykonali ve Středozemi mnohé velké skutky, na které si netroufl ani čaroděj Gandalf, ani král Aragorn. Žijí v podzemních norách, které mají kulaté dveře. Pokud jste Hobity ještě neviděli, je to tím, že vynikají schopností rychle zmizet na svých zespoda chlupatých nožkách. Také se pohybují velice tiše a o společnost nás, velkých lidí, vůbec nestojí.

Trpaslíci

Vousatí, malí ale činorodí, libují si ve zlatě a v drahokamech, které pilně kutají v dolech. Obývají podzemní sluje a pod zemí si budují celá města. Je známo, že se rodí daleko více trpaslíků než trpaslic. Trpaslíci velmi milují své bohatství, jsou velice nerudní a podezíraví, protože vědí, že mnozí ostatní národové se je snaží připravit o jejich bohatství. Pověstné jsou zejména jejich války se skřety a hamižnými draky. Například drak Šmak dlouho držel poklad Království pod Horou, než byl vypuzen Hobitem Pytlíkem a Trpaslíky. Mezi sukulenty trpaslíky asi nenajdete, ale mnoho z jejich práce je zakleto v kamenných miskách.

Entové - Pastýři stromů

Není zcela jasné, kdy v bájné Středozemi vznikli Entové, ale bylo to velice velice dávno. Entové jsou velmi podobní starým stromům, ale navzájem se liší tak jako se liší různé stromy. Není dvou stejných Entů, jako není dvou stejných bonsajek, ať již z krasul či z jiných sukulentů. Entové jsou rozvážní, všechny ostatní obyvatele Středozemě považují za velmi ukvapené. Již velice dávno se Entové jaksi rozešli se svými Entkami. Zatímco Entové měli rádi vše co rostlo zcela přirozeně, toulali se po lesích a tak trochu stromovatěli, Entky si libovali v zahradách, až se jaksi nepotkávali. Proto pokud někdy potkáte mezi statnými stromy Enta a on se nechá poznat, asi se Vás bude ptát, jestli jste ve světě nepotkali Entky. Velmi se jim stýská.

Trollové

Skalní obři, Zlobři či též Trollové jsou ve světě profesora Tolkiena stvoření hřmotná a tupá, leč velmi silná a velká. Přes den se ukrývají ve velkých jeskyních, v noci loupí horalům dobytek. Známo však je, že Troll slunečním světlem zastižen v kámen se promění. Vy se jich však nemusíte bát, všichni Trollové mezi sukulenty jsou již dávno zkamenělí.

Draci

Co by to bylo za mýty a pohádky, kdyby v nich chyběli draci. Několik draků proto můžete vidět i zde. Drakům nejvíce chutnali lidé a Elfové, ale nepohrdli ani svými spojenci ve službě Zlu - Skřety. V dnešní době jsou již draci bezpečně zavřeni. Ne všechny zdejší zástupce a představitele této čeládky bohužel můžeme vpustiti mezi vás, ale pár draků se podařilo odvážným rytířům nejen zneškodnit, ale dokonce i ochočit.

Odula - obluda z podzemí

Poslední "dítě" obrovité pavoučice Ungoliath, která zničila dva pradávné stromy světla v zemi bohů a chtěla sežrat celý svět. Odula je zlá stvůra, má tvar pavouka velikosti slona s rosolovitým tělem plným jedu. Sídlila odpradávna v tunelech u průsmyku do Mordoru, kde požírala pocestné. Odula je velice žravá, do svého odulého břicha se snaží nacpat vše živé. Je známo, že proradný Glum zavedl k Odule Froda - "Toho, kdo nese prsten" a jeho průvodce Sama, aby je tato obluda sežrala a Glum se zmocnil prstenu moci. Odula sice omráčila Froda, ale Sam ji poté ve své zuřivosti těžce zranil Frodovým mečem a zahnal elfím světlem z kouzelné lahvičky od paní Galadriel.

Skřeti

Tvrdé a zhusta otrněné euphorbie, neboli pryšce. Co jiného by ve světě sukulentů připomínalo těžce vyzbrojené a okované služebníky zla. Snad jen podobné kaktusy. Skřeti jsou ve světě pohádek pana Tolkiena malí, ale velice houževnatí, křivonozí, oškliví a mezi sebou se stále hašteří a perou. Na rozdíl od pryšců se většina Skřetů velice bojí světla a proto mohou své rejdy provádět pouze pod rouškou tmy. Skřeti se velmi dobře pohybují v podzemních chodbách, ve kterých zuřivě bojují s Trpaslíky. Elfů se Skřeti bojí, lidé je obvykle také přemohou. Síla Skřetů je v jejich množství.

Pozn.: Pryšce jsou výborným příkladem sblížení, neboli konvergence. Ve vývoji rostlin to znamená, že rostliny vyvíjející se z úplně jiných druhů (a často velmi daleko do sebe) dospějí časem ke stejným tvarům a ostatním znakům. Válcovité až kulovité rostliny, které můžete vidět na výstavách opravdu nejsou kaktusy i když mnohé též mají trny. Patří k úplně odlišné čeledi rostlin, které se suchu přizpůsobily stejným způsobem i když je dělí oceán. Kaktusy se vyvinuly v pouštích amerických, domovem sukulentních pryšců je však Afrika. Dokonce i na pohled stejné útvary, jakými jsou trny, mají jiný původ: u kaktusů jde o přeměněné listy, pryšce "vynalezly" trny dvakrát - nejen z listů, ale i také z květních stopek.